O triatlonu

Myšlenka zúčastnit se mistrovství Itálie v dlouhém triatlonu se zrodila již loni na podzim během běžeckého soustředění v Tatrách. Mělo jít o závod v pěkném prostředí ostrova Elba, co již mohu plně potvrdit.

Odjezd jsme s Lumírem naplánovali o týden dříve, s tím že cestou se stavíme vyjet si tréninkově Monte Zoncolana aklimatizujeme se na ostrově.

Od příjezdu na ostrov bylo pěkné počasí, které se stupňovalo den co den a slibovalo na závod slunečné počasí a dvacet čtyři stupňů.

Před závodem mě trápily dvě věci. Nachlazení, které jsem si přivezl z Čech a případné velké vlny, které hrozily během plavecké části.

00001

V pátek jsme se odprezentovali a šli na pasta party do jedné z vybraných místních restaurací, kde bylo na výběr ze tří jídel. V sobotu ráno byla rozprava a odpoledne jsme uložili kola do dep. Večer se mi dost zhoršilo nachlazení a bylo mi zle. Nezbylo mi nic jiného, než si dát paralen, jít spát a doufat, že se ráno vzbudím a bude mi fajn.

V neděli ráno se zázrak bohužel nekonal, nedalo se nic dělat, musel jsem na start.

Kolem šesté jsme dorazili do depa, dofoukali si kola, nechali jsme pytle s oblečením a mohli vyrazit na pláž, která byla vzdálená asi 400 metrů.

V sedm hodin zazněl výstřel a společně s asi 250 dalšími závodníky vbíhám do, pro mě naštěstí, úplně klidného moře. Plave se na dva okruhy. První k mé radosti plavu za 32 minut. Po druhém vybíhám v čase 1:11 na zhruba 90 místě a jen asi 3 minuty za Lumírem, což mě nabudí na stíhací jízdu na kole.

Cyklistická část je rozdělena do třech stejných okruhů se dvěma stoupáními. Po asi 20 km, dojíždím v kopci Lumíra, který nevypadá moc dobře po středečním pádu na kole. Povzbuzuje mě a tak pokračuji dál a dojíždím jednoho cyklistu za druhým. Nakonec se posouvám někde k třicátému místu a jsem v depu za 6 hodin a 34minut.

Abych si splnil přání být v cíli pod 12 hodin zbývají mi na maraton čtyři hodiny.

Běžecká část je rozdělena do pěti okruhů. První okruh se mi běží skoro samo a na obrátce vidím Lumíra se ztrátou půl hodiny. Chvíli mám pocit, že by mi náskok z kola mohl stačit. Ve třetím kole na mě dochází krize a vím že pod 12 hodin to dneska určitě nebude. Ve čtvrtém kole mě dobíhá Lumír a vypadá to, že to vyjde alespoň jemu. Nakonec i on přesahuje o 5 minut. Já dobíhám v čase 12:20 a mám toho plné kecky.